Kniha pro starší a
pokročilé?
Kniha
Viktora E. Frankla A přesto říci životu ano…..
z roku 1946 je silnou výzvou, se kterou se čtenář nesetkává často. Její cesta k
němu není snadná. Napadají otázky:
Proč
to podstupovat, když se jedná o deprimující téma koncentračního tábora? Nebude
to úplně depresivní? A je pravda, že autor knihu sepsal během dvou týdnů?, to
pak nebude asi propracovaný text…
Musím
říci, že kniha je mi sympatická úsporností, skutečně se jedná o věcné shrnutí
tématických okruhů života v táboře, není tu nic nadbytečného, nic samoúčelně
brutálně vykresleného, jedná se o střízlivý popis se silným duchovním přesahem. Titul
s podnázvem Psycholog prožívá
koncentrační tábor obsahuje 3 stěžejní části: První fáze – Přijetí do
tábora, Druhá fáze – Život v lágru, Třetí fáze – Po osvobození z lágru.
Autor
popisuje v knize i to, jak se na její pozdější publikaci po skončení války
(toužebná vize všech vězňů) cíleně upnul a umožnilo mu to lépe snášet nekonečné
strasti. Určitě je zajímavé, že Frankl byl povoláním psychiatr (i
psycholog), jehož židovský původ nasměroval bohužel právě do Osvětimi. Promýšlení
obsahu knihy, které autora udržovala nad hladinou zoufalství, potom pro mě
rehabilituje kratinkou dobu sepsání knihy. Ano, kniha není podrobná, ale je
plně dostačující pro pochopení situace i autorových postojů.
A přesto říci životu
ano… je i
mimoděkým doplňkem známé knihy Továrna na smrt, jejímiž autory se
stali dva uprchlí vězňové Erich Kulka a Ota Kraus (otec známého
moderátora). Kdo se setkal s Továrnou na
smrt, ví, jak je kniha precizní v detailech, protkaná mnoha výpověďmi
svědků a rekonstrukcí map a plánků. Frankl volil jinou cestu,
cestu psychologicky postojovou.
A o co v knize hlavně
jde?
Jedná se o logoterapii, léčbu smyslem
(mnohovrstevnaté řecké slovo „logos“ je i výrazem pro smysl), který se dá
naleznout v každém prostředí. Hraje se o kvalitní esenci bytí, zahrnující
možnost volby – svobodné vůle ke smyslu v každé situaci, tedy i v koncentračním
táboře. Má pozitivní náboj, vyzývá ke smířlivosti, odvrací od pomsty.
Souhrnně
knihu hodnotím jako velmi přínosnou, myslím, že obsahuje dostatečně pozitivní
poselství navzdory negativnímu kontextu. Uvítala bych v ní více konkrétních
informací, provázání s denní praxí, realistické půtky a konflikty mezi
spoluvězni, kteří jsou zde idealizovaně popisováni jako
„kamarádi“. V tomto ohledu se však musím obrátit k Arnoštu
Lustigovi či zmíněné Továrně na smrt.
Frankl prostě setrvává ve své pozitivní percepci negativních reálií.
A ano, touto knihou čtenář dospívá…
Žádné komentáře:
Okomentovat