Velmi prospěšná Škola Malého stromu

Nedávno jsem se opět vrátila ke knize Škola Malého stromu. Vím, že její autor se ztotožňoval se segregačními tezemi a kniha je navzdory autorově původnímu prožitkovému tvrzení zcela fiktivní příběh, ale obsahuje v sobě mnoho mimořádných myšlenek. Ty poznáváme společně s malým chlapcem jménem Malý strom, který je vychováván indiánskými prarodiči v odlehlé horské oblasti státu Tennessee.

V některých pasážích mi přišly již nadbytečné negativní odkazy na politiky coby původce všeho zla, ale zřejmě to bylo tématem autorova vnitřního vykoupení minulosti. Jinak je knížka zcela unikátní a ráda z ní uvádím několik vět.

Nejdůležitější text knihy je o starých zákonech indiánské Cesty:

"To je Cesta", řekl dědeček tiše, "ber jen to, co potřebuješ. Dyž lovíš jelena, neber nejlepšího. Vem menšího a pomalejšího, a jeleni porostou silnější a dycky ti dají maso. Pako, panter, to ví, a tak bys to měl vědět i ty. Jen Tý-bí, včela, ukládá víc, než spotřebuje, a pak ji vokrádaj medvěd a mýval… a Čerokí.
Tak je to s lidma, co ukládaj a tloustnou z toho, vo co se nechtěj dělit. Přídou vo to. Budou kvůli tomu války, aby si udrželi víc, než kolik jim patří. Lidi budou umírat kvůli slovům a práporu…, jenže nikdy nemůžou změnit zákony Cesty."