Přikládám pár fotografií z památníku mojí babičky, kam žákyně pražské vinohradské základní školy na přelomu 20. a 30. let minulého století přidávaly své příspěvky. Ty se tenkrát braly velmi vážně, dokonce některé obrázky pro potřeby dětského památníku byly vypracované na zakázku, inu prvorepublikové Královské Vinohrady.
Jen je smutné, že všechny ty holčičky (třídy tehdy ještě nebyly smíšené), které památníkovou dikcí psaly co nejhezčeji verše o plynutí života a vzpomínkách na šťastné mládí, jimž tehdy stěží skutečně rozuměly, jak si pamatuji i sama u sebe z památníkové éry mojí doby, už dávno nežijí.
 |
| Foceno před školou. Moje babička je prostřední stojící. |
Žádné komentáře:
Okomentovat